Horor.eu

Mladá žena slyšela, jak ve zdánlivě prázdném bytě praskají parkety pod těžkými kroky někoho, kdo nikdy nezaklepe na dveře. Lehla si do postele s nožem pod polštářem a s očima dokořán čekala, až se objeví. Ráno našli jen její pantofle a čerstvé stopy bosých nohou vedoucí přímo do stěny.

Každou noc se zpod postele ozýval šustivý zvuk, jako kdyby tam někdo táhl hadr plný švábů. Chlapec sebral odvahu, sehnul se a podíval se pod postel, ale spatřil tam jen prázdnotu a temnotu. Když se ráno probudil, uvědomil si, že místo vlastní ruky má jen zakrvácený pařát, který v noci číhal pod tou postelí. Partner příběhu: České detektivky   - největší databáze krimi povídek

Martin slyšel tiché klepání na okno. Bydlel v desátém patře. Když se podíval, někdo se na něj usmíval zvenčí.

Detektiv Jones stál uprostřed prázdného bytu a zkoumal podivnou látku, která se leskla na koberci. Všechny dveře a okna byly pečlivě zamčené, přesto se v bytě vznášel zápach čerstvě rozlité krve. Když zvedl hlavu, spatřil na stropě velký červený kruh, který tam před chvílí ještě nebyl.

 Alena se probudila uprostřed noci. Na stropě viděla ruku, jak se natahuje dolů. Pohnout se už nestihla.

Tiché šumění lesa se ozývalo kolem, když se Martin otočil a zjistil, že jeho stín má dvě hlavy. Začal utíkat, ale kroky za ním neustále sílily, i když se už dávno zastavil. Když se konečně odvážil otočit, zjistil, že to, co ho pronásleduje, nikdy nemělo být viděno lidskýma očima.

Dveře se pomalu otevíraly, vydávaje při tom zvuk připomínající skřípění kostí. Tma, která se zpoza dveří valila, byla hustá jako inkoust a nesla s sebou chlad, který mrazil až do morku kostí. Když se dveře otevřely dokořán, v místnosti se objevil stín, který neměl žádné rysy, ale jehož oči svítily jako žhavé uhlíky.

Pavel si ve tmě všiml, že v jeho ložnici stojí postava, a vyděšeně se rozhlédl po telefonu, aby zavolal pomoc. Když sáhl na noční stolek, ucítil, jak mu někdo jiný podává telefon. "Stejně už je pozdě," zašeptal hlas těsně u jeho ucha.

Zrcadlo v koupelně ukazovalo Matějovi, jak si čistí zuby, ale když se otočil, jeho odraz zůstal stát a dál se na něj díval. Přimrazený k zemi sledoval, jak se odraz pomalu usmívá a zvedá ruku, přestože on se nehýbal. Najednou se zrcadlový obraz protáhl sklem ven a zašeptal: "Teď je řada na tobě."

Petra si myslela, že slyší kroky v podkroví, ale když vylezla nahoru, našla jen prach a ticho. Když se otočila k odchodu, dveře se zabouchly a v koutě místnosti zahlédla stín, který tam předtím nebyl. Ozval se hlas šeptající z temnoty: "Celou dobu jsem tady."

Karel dostal pozdní zprávu od své ženy, že přijde domů později, což ho překvapilo – vždyť před chvílí slyšel, jak se v kuchyni hrabe s nádobím. Když se šel podívat, kuchyně byla prázdná, jen kohoutek tiše kapal. Otočil se zpět do obýváku a uviděl ženu stát za dveřmi s prázdným pohledem, zatímco jeho telefon tiše zavibroval další zprávou: "nepřijdu vůbec."