Střípky skla
Starý muž v opuštěném domě sbíral střípky skla, které vydávaly podivný, metalický zvuk. Každý večer z nich složil mozaiku dívčí tváře, jež se na něj dychtivě usmívala. Když však jedné noci skládačku dokončil, zjistil, že dívka stála za ním a její zuby byly ostré jako střípky, které držel v ruce.